Alexander Dubček - československý politik
To chci
Autor přibližuje, jak se vyvíjely náhledy české společnosti na Alexandra Dubčeka (1921-1992) od roku 1968 do současnosti v souvislosti s politickými událostmi, jejichž aktérem byl. Základní rozdíl v českém vnímání oproti slovenskému nachází v tom, že Češi nevidí v Dubčekovi politika slovenského, ale československého v širším,
"společném" smyslu slova. Jejich názor na něj se podle Tůmy vyvíjel od původního, spíše zdvořilého zájmu na začátku roku 1968, kdy se Dubček stal prvním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, přes rostoucí sympatie během jara až po obdiv a takřka adoraci, jež si v nejvypjatějších momentech srpna 1968 nijak nezadala s pohledem ze Slovenska; a potom přes rostoucí rozpaky, promíšené s jistým politováním, až po poměrně kritický odstup. Tyto různé pohledy na Dubčeka se střídaly, ale s uplývajícím časem už existují souběžně. V době takzvané normalizace, kdy byl Dubček vyloučen z veřejného života, vztah společnosti k němu ztrácel reálnou dimenzi, a jestliže stále mezi lidmi přetrvávala jeho popularita, měla co dělat s Dubčekem jako symbolem "socialismu s lidskou tváří", dřívějších nadějí a lepších časů. V českém disentu se zároveň objevily kritické reflexe Dubčekovy politiky za pražského jara. Po roce 1989 se pražské jaro a s ním i Dubček stali součástí politického boje o podobu probíhající společenské a ekonomické transformace, z čehož plynuly občas i ostré útoky na jeho osobu. Čeští historikové jsou k Dubčekovi celkově kritičtější než slovenští, i když i mezi nimi se najdou jeho pevní zastánci. Autor uzavírá, že dnes je Dubček v českém prostředí vnímán bez zvláštních emocí, s chladným odstupem, ale zároveň diferencovaně.
… celý popis
Uloženo v:
Podrobná bibliografie
-
Hlavní autor
-
Oldřich Tůma, 1950-
-
Typ dokumentu
- Články
-
Publikováno v
- Soudobé dějiny. -- ISSN 1210-7050. -- Roč. 25, č. 3-4 (2018), s. 391-399
-
Témata
-
Bibliografie
- Obsahuje bibliografické odkazy