Inheritance of self-fertility in sunflower

To chci

V letech 1991-1993 byla uskutečněna pozorování týkající se 45 komerčních hybridů slunečnice, inbredních linií 17B a Rf (LC) a 200 pokusných hybridů, které představovaly populace F1, F2, BC1 a BC2 pocházející z křížení 17LC. Ulinií a jejich kříženců byl sledován stupeň autogamie a vypočítána korelace mezi autogamií hybridů a jejich výnosy, a dále mezi stupněm autogamie u linií a hybridů F1. Rovněž byla stanovena celková variance a její složky, spolu stypem působení genů a počtem genových párů, které se podílejí na genetické kontrole autogamie u slunečnice. Výsledek této studie prokázal, že mezi stupňem autogamie a výnosem hybridů, jakož i mezi autogamií linií a jejich hybridůexistuje pozitivní a významná korelace. V F1 generaci byl prokázán efekt dominance pro autogamii. Prokázány byly též účinky aditivity a nealelických interakcí genů. Dědivost tohoto znaku je poměrně malá (h2w se rovná 0,31-0,82) apočet genových párů podílejících se na genetické kontrole autogemie činil 5-12. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Gabriela Soare

Další autoři

Alexandru Viorel Vranceanu

Typ dokumentu

Články

Fyzický popis

2 grafy, 6 tab., lit. 8

Publikováno v

Genetika a šlechtění. -- ISSN 0862-8629. -- Roč. 32, č. 4 (1996), s. 257-264

Témata

slunečnice > autogamie > dědivost > genetika rostlin